Krajina je obrazem lidí, kteří ji obývají. Člověk vytváří určitý typ krajiny k obrazu svému, ale ta jej zpětně ovlivňuje, dotváří a vždy ovlivňuje jeho duši. Naše krajina se v 90. letech 20. století začala prudce proměňovat. Jednak jsme její původní podobu začali v globalizovaném světě plném nadnárodních obchodních center a dálnic ztrácet, jednak jsme si uvědomili, že se něco děje i v nás samotných. Abychom poznali, kdo jsme, nemusíme chodit k psychoanalytikovi - stačí se podívat z okna. Je stále zřejmější nutnost chránit a rozvíjet krajinu kvůli ní samé, ale také kvůli sobě a vlastní duši.